Stanoviště 0

3. Les je společenství inteligentních bytostí, protože ...

Stromy mezi sebou navzájem komunikují - pomocí vonných látek

Co cítíte, když se zhluboka nadechnete? ... Pokud cítíte vůni stromů okolo vás, tak vězte, že jste právě možná zachytili volání na poplach. I stromy si totiž spolu povídají, a to pomocí vonných látek. Tuto schopnost si stromy osvojily, aby se navzájem varovaly, když do lesa vstoupí nebezpečí – např. kůrovec (1). První, do koho se kůrovec pustí, vyšle zprávu o nebezpečí sousedům a nastartuje aromatickou řetězovou reakci, díky které se ostatní připraví v předstihu (2).

Je možné, že právě teď ten statný smrk před vámi posílá sousedům varování o blížícím se kůrovci. Nebo je přátelsky požádal o trochu potravy? Kdoví ...

Jak hospodařit v souladu s přírodou? - OBNOVA LESA NA MALÝCH PLOCHÁCH

Stromy ví moc dobře, proč se proti kůrovci a jemu podobným bránit. Tam, kde to les nedokázal, najdeme dnes holé plochy – lesnicky „holiny“, na kterých z původního lesa nezůstalo vůbec nic. Holé plochy ale nevznikají jen po přemnožení hmyzu - většina jich vznikne záměrně při těžbě tzv. holosečným způsobem (3).



A holá plocha pro les nevěstí nic dobrého - jednorázovým skácením všech stromů zanikne lesní prostředí a na mnoho let proto zmizí většina druhů rostlin a zvířat, které na vytěžené ploše nemohou žít (4).

To proto, že les v našich podmínkách je přizpůsobený postupné výměně jednotlivých stromů nebo malých skupinek. Pokud tedy chceme chránit všechny obyvatelé lesa i jeho půdu, je potřeba provádět těžbu pouze menšího počtu stromů na malé ploše.
Ukázku maloplošné těžby stromů můžete vidět nalevo od cesty.

Pokračovat na stezce Nahrát fotky

Stanoviště 1

START

Vidíme stromy, ale nevidíme les

aneb les jako společenství inteligentních bytostí

Les hrál při utváření naší společnosti nezastupitelnou roli. Člověk prožil většinu času jako lovec a sběrač a za tu dobu se svému prostředí přizpůsoboval (1). Časem ale les postupně ztrácel svůj duchovní rozměr a s rozvojem civilizace si člověk les a potažmo přírodu přizpůsobuje čím dál více svým zájmům.

Za tu dobu jsme se uvykli vidět les určitým způsobem. Získali jsme pocit, že ho známe, že víme, jak funguje a postupně pro nás ztratil punc tajemného. S nadsázkou by se tak dalo říct, že vidíme stromy, ale už nevidíme les. Ale stejně jako se vyvíjel pohled na les v minulosti, tak se váš pohled na něj může změnit také dnes – stačí, když si projdete naši naučnou stezku!

Na jednotlivých zastávkách se dozvíte, jak les funguje a jaké zásady je třeba při hospodaření dodržovat, aby přežil současnou kalamitu a měnící se klimatické podmínky.
Pokud totiž chceme, aby tu lesy zůstaly i pro další generace, musíme se na ně začít dívat jinak, než jen jako na zásobárnu surovin (2). Doufáme, že po absolvování stezky vám bude připadat samozřejmé vnímat les jako společenství inteligentních bytostí. Ale o tom už více na dalším stanovišti.




Tak schválně - zkuste si tipnout, které barvy rozlišuje lidské oko nejvíce odstínů ... odpověď vás možná nepřekvapí – je to zelená.

Proč? Vnímání barev je otázkou evoluce. Vzpomeňme tedy na naše předky - lovce a sběrače, kteří nejen, že potřebovali rozpoznat jedlé rostliny od těch jedovatých, ale také určit konkrétní druhy nebo najít v lese zvěř. A právě proto jsme nejcitlivější na zelenou barvy a její různé odstíny.

Naše vnímání barev tedy do velké míry ovlivnila fotosyntéza a chlorofyl – zelené barvivo.

Náš vztah k lesu se promítá do toho, jak s ním hospodaříme. Pohled samotných lesníků na les je dnes výrazně ovlivněn skutečností, že primárním cílem lesního podniku je ve většině případů zisk z prodeje dřeva. A právě to je jedním z hlavních důvodů, proč je stav českých lesů nejhorší v Evropě! Možná vás to překvapí, ale v České republice je v současné době největší kůrovcová kalamita za posledních 200 let. Za čtyři roky se tak v Česku vytěžilo víc kůrovcového dříví než za posledních čtyřicet let minulého století. Kalamita přitom nekončí.



Pokračovat na stezce Nahrát fotky

Stanoviště 2Vidíme stromy, ale nevidíme les aneb les jako společenství inteligentních bytostí.

---

Les hrál při utváření naší společnosti nezastupitelnou roli. Člověk prožil většinu času jako lovec a sběrač a za tu dobu se svému prostředí přizpůsoboval (1). Časem ale les postupně ztrácel svůj duchovní rozměr a s rozvojem civilizace si člověk les a potažmo přírodu přizpůsobuje čím dál více svým zájmům.





Za tu dobu jsme se uvykli vidět les určitým způsobem. Získali jsme pocit, že ho známe.

Pokračovat na stezce Nahrát fotky

stanoviště 3

Les hrál při utváření naší společnosti nezastupitelnou roli. Člověk prožil většinu času jako lovec a sběrač a za tu dobu se svému prostředí přizpůsoboval (1). Časem ale les postupně ztrácel svůj duchovní rozměr a s rozvojem civilizace si člověk les a potažmo přírodu přizpůsobuje čím dál více svým zájmům.

Za tu dobu jsme se uvykli vidět les určitým způsobem. Získali jsme pocit, že ho známe, že víme, jak funguje a postupně pro nás ztratil punc tajemného. S nadsázkou by se tak dalo říct, že vidíme stromy, ale už nevidíme les. Ale stejně jako se vyvíjel pohled na les v minulosti, tak se váš pohled na něj může změnit také dnes – stačí, když si projdete naši naučnou stezku!

Na jednotlivých zastávkách se dozvíte, jak les funguje a jaké zásady je třeba při hospodaření dodržovat, aby přežil současnou kalamitu a měnící se klimatické podmínky.
Pokud totiž chceme, aby tu lesy zůstaly i pro další generace, musíme se na ně začít dívat jinak, než jen jako na zásobárnu surovin (2). Doufáme, že po absolvování stezky vám bude připadat samozřejmé vnímat les jako společenství inteligentních bytostí. Ale o tom už více na dalším stanovišti.




Tak schválně - zkuste si tipnout, které barvy rozlišuje lidské oko nejvíce odstínů ... odpověď vás možná nepřekvapí – je to zelená.

Proč? Vnímání barev je otázkou evoluce. Vzpomeňme tedy na naše předky - lovce a sběrače, kteří nejen, že potřebovali rozpoznat jedlé rostliny od těch jedovatých, ale také určit konkrétní druhy nebo najít v lese zvěř. A právě proto jsme nejcitlivější na zelenou barvy a její různé odstíny.

Naše vnímání barev tedy do velké míry ovlivnila fotosyntéza a chlorofyl – zelené barvivo.

Náš vztah k lesu se promítá do toho, jak s ním hospodaříme. Pohled samotných lesníků na les je dnes výrazně ovlivněn skutečností, že primárním cílem lesního podniku je ve většině případů zisk z prodeje dřeva. A právě to je jedním z hlavních důvodů, proč je stav českých lesů nejhorší v Evropě! Možná vás to překvapí, ale v České republice je v současné době největší kůrovcová kalamita za posledních 200 let. Za čtyři roky se tak v Česku vytěžilo víc kůrovcového dříví než za posledních čtyřicet let minulého století. Kalamita přitom nekončí.

Pokračovat na stezce Nahrát fotky

Stanoviště 4

3. Les je společenství inteligentních bytostí, protože ...

Stromy mezi sebou navzájem komunikují - pomocí vonných látek

Co cítíte, když se zhluboka nadechnete? ... Pokud cítíte vůni stromů okolo vás, tak vězte, že jste právě možná zachytili volání na poplach. I stromy si totiž spolu povídají, a to pomocí vonných látek. Tuto schopnost si stromy osvojily, aby se navzájem varovaly, když do lesa vstoupí nebezpečí – např. kůrovec (1). První, do koho se kůrovec pustí, vyšle zprávu o nebezpečí sousedům a nastartuje aromatickou řetězovou reakci, díky které se ostatní připraví v předstihu (2).

Je možné, že právě teď ten statný smrk před vámi posílá sousedům varování o blížícím se kůrovci. Nebo je přátelsky požádal o trochu potravy? Kdoví ...

Jak hospodařit v souladu s přírodou? - OBNOVA LESA NA MALÝCH PLOCHÁCH

Stromy ví moc dobře, proč se proti kůrovci a jemu podobným bránit. Tam, kde to les nedokázal, najdeme dnes holé plochy – lesnicky „holiny“, na kterých z původního lesa nezůstalo vůbec nic. Holé plochy ale nevznikají jen po přemnožení hmyzu - většina jich vznikne záměrně při těžbě tzv. holosečným způsobem (3).



A holá plocha pro les nevěstí nic dobrého - jednorázovým skácením všech stromů zanikne lesní prostředí a na mnoho let proto zmizí většina druhů rostlin a zvířat, které na vytěžené ploše nemohou žít (4).

To proto, že les v našich podmínkách je přizpůsobený postupné výměně jednotlivých stromů nebo malých skupinek. Pokud tedy chceme chránit všechny obyvatelé lesa i jeho půdu, je potřeba provádět těžbu pouze menšího počtu stromů na malé ploše.
Ukázku maloplošné těžby stromů můžete vidět nalevo od cesty.

Hodnotit stezku Nahrát fotky